Zkoušky svarů

Laboratoře CZ FERMET provádí mechanické a metalografické zkoušení svarových spojů za účelem zjištění mechanických vlastností, makro a mikrostruktury a stanovění vad.

Výsledky zkoušek jsou zaznamenávány do zkušebního protokolu v české nebo anglické verzi, který je dle požadavku zákazníka možné doplnit o fotodokumentaci.

Akreditované zkoušky jsou uvedeny v oddílu „AKREDITACE“ – Osvědčení o akreditaci vydané ČIA, o.p.s. č.297/2020 dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018.

Rozsah činnosti

METALOGRAFICKÉ ZKOUŠKY

Zkouška makrostruktury svaru

Zkouška makrostruktury svaru má dvě oblasti, které provádíme podle EN norem:

  • vlastní provedení zkoušky s fotodokumentací svarového spoje
  • vyhodnocení svaru podle stanovených parametrů, jehož výsledkem je závěr, zda svar vyhovuje nebo nevyhovuje dané třídě jakosti.

Dle norem:
ČSN EN ISO 17639, ČSN EN ISO 6520-1

Výsledky zkoušení:
fotodokumentace svarového spoje
fotodokumentace svarového spoje včetně vyhodnocení

MECHANICKÉ ZKOUŠKY

Zkoušky jsou analogické mechanickým zkouškám ocelových materiálů.

Zkouška tahem

Zkušební těleso je deformováno plynulým tahovým zatížením do lomu. Prováděno při pokojové teplotě (teplotě okolí).

Příčná zkouška svaru tahem

Dle normy:
ČSN EN ISO 4136 v souladu s normou ČSN EN ISO 6892-1

Výsledky zkoušení:
maximální síla (Fmax)
meze pevnosti (Rm)
oblast lomu, vady svaru

Podélná zkouška svaru tahem

Dle normy:
ČSN EN ISO 5178 v souladu s normou ČSN EN ISO 6892-1

Výsledky zkoušení:
maximální síla (Fmax)
meze pevnosti (Rm)
oblast lomu, vady svaru

Zkouška rázem v ohybu

Spočívá v přeražení zkušebního tělesa s vrubem (dané geometrie) jedním rázem kyvadlového kladiva. Provádí se za pokojové nebo za snížené teploty do -60°C. Vrub zkušebního tělesa je umístěn v oblasti svaru (VWT) nebo v oblasti přechodového pásma (VHT).

Dle normy:
ČSN EN ISO 9016 v souladu s normou ČSN ISO 148-1

Výsledky zkoušení:
absorbovaná energie      KV, KU
vrubová houževnatost       KCV, KCU
místo lomu, typ lomu, vady

Zkouška ohybem

Spočívá v plastické deformaci zkušebního tělesa (odebraného ze svarového spoje) ohybem tak, že je jeden z povrchů namáhán tahem. Deformace je prováděna do předepsaného úhlu. Provádí se za okolní teploty. Provádí se ze strany líce svaru (TFBB), kořene svaru (TRBB) nebo boční strany (SBB). Následně se provádí vizuální kontrola tahové a bočních stran.

Dle normy:
ČSN EN ISO 5173

Výsledky zkoušení:
úhel ohybu, kdy dojde ke vzniku vady
zjišťování přítomnosti vad (počet, velikost)
prodloužení při ohybu

Zkouška tvrdosti spojů svařovaných obloukem

Metodou Vickers (zatížení HV5, HV10) se provádí měření tvrdosti na linii:
(základní materiál I – tepelně ovlivněná oblast – svar – tepelně ovlivněná oblast - základní materiál II).
Provádí za okolní teploty (23+/-5)°C.

Dle normy:
ČSN EN ISO 9015-1 v souladu s normou ČSN EN ISO 6507-1

Výsledky zkoušení:
tvrdost HV (v dané oblasti)